To jsem si taky myslel. A s odstupem času musím říct, že tohle ošuntělé pořekadlo vůbec neplatí.
Moje mladá žena hraje tenis, Hrála dlouho jako dítě a v dospělosti se s kamarádkami přihlásila do tenisového klubu, kde pod vedením zdatného trenéra, zdokonalovala své dovednosti nabyté zamlada. Protože jsem vždy se zaujetím sledoval její úspěchy, napadlo mě, že bych to také vyzkoušel. Jako otrlému sportovci, kterému pohyb není cizí, mi ale tenis nikdy nic neříkal. Párkrát jsem si šel s manželkou ťuknout, když jí vypadly spoluhráčky, ale byla to jen pěkná ostuda. Až k padesátinám jsem od známých dostal poukázku na 5 tréninků s profesionálním trenérem. Koupil jsem si raketu a šel na to.

Téměř pot, slzy a krev…
Začátky byly opravdu krušné. Byl jsem úplný „looser“ nebo alespoň jsem se tak cítil a trenér se mnou měl těžké chvilky. Zjistil jsem, že tenisové nadání mi opravdu nebylo dáno do vínku od přírody a o to více jsem se musel snažit. Přikoupil jsem si další a další tenisové hodiny a dřel v zimě i v létě 2x do týdne. Více mi časový harmonogram nedovoloval. Mimo to, jsem se již odvážil chodit s vlastní ženou každé pondělí na „zápas“, ale dvě sezóny nade mnou neustále vítězila, což pro silného chlapa není úplně povzbudivé. Pak jsme začali přibírat kamaráda a kamarádku na čtyřhru, hráli jsme ženy proti mužům a holky (chodí spolu do klubu) nás vždy na celé čáře převálcovaly. No nic, budu muset začít hrát s chlapama a ne jen tenhle „kozatý tenis“, jak říká zkušenější kamarád.

Tenis jsem si zamiloval
Trenér s neskutečnou trpělivostí a nasazením mi dál dával lekce a já konečně začal vidět výsledky. Dokonce mě i několikrát mohl pochválit, a to musím říct, že jen tak zbůhdarma nedělá. Mimo tréninky a hodiny se svojí ženou, jsem taky začal „pinkat“ s kamarády, kteří byli o dost lepší než já. Musím říct, že jsem se do tohoto sportu úplně ponořil, koupil si novou výbavu, začalo mě to neskutečně bavit.

Bilancování
Minulý týden nadešel čas bilancování. Pozval jsem ženu, její kamarádku z klubu a mého kamaráda opět ke čtyřhře, abychom si po letech ověřili „kdo z koho“ No jistě. Pravda se ukázala v celé své kráse. Roznesli jsme holky tentokrát na kopytech. Dělal jsem jakoby nic, ale uvnitř mě to samozřejmě malinko hřálo. Byl jsem trošičku hrdý a šťastný. Spoluhráč také.

V tom nás žena probrala z letargie a pronesla: TAK VÁM MOC GRATULUJEME, ŽE JSTE KONEČNĚ PORAZILI ŽENY A TEĎ UŽ MŮŽETE ZAČÍT HRÁT MEZI SVÝMI.

A to je nová výzva, budu dřít dál a snad jednou porazím i své mužské protihráče. Třeba za pár let na turnaji seniorů J

multi-portal.czMužiTo jsem si taky myslel. A s odstupem času musím říct, že tohle ošuntělé pořekadlo vůbec neplatí. Moje mladá žena hraje tenis, Hrála dlouho jako dítě a v dospělosti se s kamarádkami přihlásila do tenisového klubu, kde pod vedením zdatného trenéra, zdokonalovala své dovednosti nabyté zamlada. Protože jsem vždy se zaujetím sledoval její...